Proč dělám to, co dělám?
Příběh Františka Kessnera, majitele firmy
Jako malý kluk jsem četl ty fantastické představy
o 21. století, kdy nebudeme potřebovat ropu. Kdy budeme energii získávat
ze Slunce či větru každý sám doma. Tou dobou již byly montovány první
fotovoltaické články na kosmických stanicích. Stále mě také zajímalo,
jak využívat věci, které už nikdo nechce. Někdo je vyrobil, použil a už
nepotřebuje. Co teď s nimi? Je jich mnoho a stále přibývají! Jak je
přetvořit a znovu je použít? A po opětovném použití to celé zopakovat.
Takové "perpetum mobile ". Něco jako koloběh vody na planetě. Příroda to
přece umí. Měli bychom se to také naučit. Sedlák, který pěstoval obilí
a choval zvířata, také používal věci, které šly znovu využít. Kdyby
vytvářel nezdravé a životu nebezpečné věci, ubližoval by sám sobě a své
rodině. Narodil jsem se ale do průmyslové doby a vše bylo a alespoň
prozatím stále je, nějak jinak.
Nastoupil jsem do zemědělského podniku. Překvapilo mě, jak odlišná je realita od mé představy o tradičním hospodaření v podobě někdejšího sedláka. V JZD, kde jsem pracoval, vypsali soutěž na zlepšovací návrhy. Byla to pro mě výzva. Trnem v oku pro mě byly obrovské kupy plastových pytlů po průmyslových hnojivech. Přišel jsem se zlepšovacím návrhem. Soutěž jsem vyhrál. Ale přišlo pověstné "ALE". Soudruzi rozhodli, že můj návrh nepodpoří. "Jsme si všichni rovni a ty bys, díky svému návrhu, příliš zbohatl". Bylo po všem. Veškerý odpad se dál vyvážel do starých pískových jam, zavřených kamenolomů či dolů. To byl humus!
Přichází rok 1991. Já rozjíždím svou vlastní firmu na výkopové práce, obchod a autodopravu. Každý dělal, co mohl. Super doba! Jako výhodný byznys se ukázalo třídění papíru do tiskáren. Výkupny platily hotově 8 Kč za kilogram a díky tomu jsem vytvořil kapitál cca 250 000 Kč. Při výkopových pracích jsem narazil na problém, že vše je "hrozně" těžké. Plasty teprve přicházely a vše bylo z kameniny nebo betonu. Kabelové "chráničky" byly betonové a jejich pokládka obnášela dva až pět lidí plus bagr. Tou dobou se v bývalých JZD rozjížděly různé plastikářské firmy. Inspiroval jsem se a rozhodl se - vložit vydělané prostředky do výroby plastových forem na kabelové žlaby. Během prvního roku jsme neprodali ani kus. Vše jsme rozdávali zdarma. Psal se rok 1994 a napříč Evropou se začaly pokládat optické kabely. Opět úžasná příležitost. Využil jsem ji a naskočil na rozjíždějící se vlnu. Podařilo se. Obrat firmy narostl z 200 tisíc na desítky milionu korun ročně. Avšak přišel další problém. Najednou na trhu nebyl materiál, ze kterého bychom mohli své produkty vyrábět. Vytvořila se obrovská poptávka po recyklovaném plastu. Objížděli jsme školy i firmy. Poukazovali na nutnost šetřit naši přírodu a co nejvíce materiálů po použití recyklovat a dát jim nový život nebo je snadno a ekologicky zlikvidovat. Nacházeli jsme obrovskou podporu a vytrvali.
Naše firma nabrala ten směr, kterým jsemtoužil jít celý život . Cestou ekologie, šetrného chování k naší Zemi a nacházení cest, jak dále využívat odpady.
V roce 1999 jsme začali spolupracovat na výrobě obalů z bioplastu. Vyrábíme kelímky, talíře, jídelní boxy a tašky z kukuřičného a bramborového škrobu. Bioplasty je možné biologicky zkompostovat. Za několik týdnů v kompostárně se promění na biomasu a humus. Od roku 2004 používáme ochrannou známku Bioplaneta. Dodáváme na trh výrobky, které ladí s myšlenkou využívání obnovitelných zdrojů a podporou udržitelného rozvoje naší planety.
Často v legraci říkám, že mým druhým domovem je skládka. Pravdou je, že skládky pravidelně objíždím a zjišťuji, jaký materiál se tam kupí. Nechci, aby se na nás naše děti a vnoučata dívala jako na ty, kteří jen přišli, využilia zahodili... Nemůžu žít s myšlenkou , že to oni budou muset nést následky našeho nešetrného chování. Díky návštěvám skládek dnes zpracováváme polypropylen materiál vynikajících vlastností s uplatněním ve stavebnictví. Pro svoji vynikající nosnost, pevnost a schopnost tlumit rázy se z EPP vyrábějí obaly a přepravky. A tak jsme v roce 2015 začali využívat technologii, která EPP přetváří na granulát . Máme tedy miliardy granulek :) k dalšímu využití.
S námi je planeta opět zelenější. Přidejte se.
Váš František Kessner